Pod pojmem „šálek kávy“ si každý z nás představí něco jiného. Jeden nedá dopustit na espresso, druhý na cappuccino, další na kávu z french pressu, moka konvičky, vaše teta bude přísahat na pravého českého turka, někdo se spokojí s kávou rozpustnou. Buďme rádi, že žijeme v době blahobytu, kde si každý může dopřát právě ten šálek kávy, který mu nejvíc chutná. Smyslem série článků, které pro vás postupně zveřejníme, tak není velebení nebo hanobení jednotlivých variant, ale spíš ucelený přehled o tom, co vše svět kávy nabízí. Jako prví si představíme kávu filtrovanou.
Od keře do šálku
Archeologicky doložený výskyt kávovníku se datuje okolo 9. stol. n. l., rozmach konzumace přišel na přelomu 13. a 14. stol., kdy se kávovník přes přístav Mokka dostal postupně do celého světa. Nejprve se konzumovaly samotné třešně, pravděpodobně se žvýkaly. Slupka i dužina třešně obsahují cukry, kyseliny, ale i kofein, a tak to bylo příjemné a osvěžující požvýkání. Ať už se to stalo náhodou, anebo lidskou vynalézavostí, časem se začaly plody péct a nápoj z velmi aromatických pečených zrn byl na světě. A od té doby člověk nepřestává přicházet s dalšími způsoby servírování tohoto lahodného nápoje.
Filtrovaná káva
Každá příprava, při které pomletá zrna zalijeme vodou a pak nějakým způsobem nálev od „lógru“ oddělíme, vede k šálku filtrované kávy. K takovému scezení můžeme použít opatrné slévání (džezva), kovové sítko (french press, moka konvička), plátno (chorador, woodneck…) nebo papírový filtr (melita, hario V60, clever dripper, aeropress, december, elektrické překapávače…). Společným jmenovatelem těchto příprav je relativně hrubé mletí (výjimkou je džezva) asi jako cukr krupice a doba louhování v řádech minut, nikoli sekund. Výsledné nápoje se od sebe liší různým „tělem“ (nejjednodušší způsob, jak si představit tělo nápoje, což je pojem, se kterým v kávovém světě hodně operujeme, je představit si „hmatový“ rozdíl na jazyku při pití odtučněného mléka, plnotučného a smetany), barvou a texturou. Rozdíl je daný různými postupy zalévání a míchání, ale především materiály, ze kterých jsou vyrobené filtry pro oddělení kávové sedliny. Chuť je mezi jednotlivými metodami relativně podobná, pro nezkušeného „pijáka“ může splývat, ale pravdou je, že u některých například víc vystoupí acidita, někde sladkost, někde hořkost. Filtrovaná káva připravená ze světle pražené arabiky některým dokonce připomíná černý nebo ovocný čaj. Jak káva od přípravy chladne, její aroma se ztrácí, chuť se naopak čistí od typické hořkosti, sládne a stává se jemnější a delikátnější. Filtrovaná káva je chutná i studená nebo vyloženě ledová.
Pro přípravu používáme nejčastěji jednodruhovou (single origine) kávu pocházející z jedné oblasti nebo dokonce od jediného farmáře, výjimkou ale nejsou ani směsi různých káv. Pokud chceme, aby vynikla unikátní chuť odrážející konkrétní krajinu (terroir), způsob zpracování nebo odrůdu, volí pražič nejčastěji světlé až střední pražení. Tmavě pražená káva se na filtrovanou také dá použít, ale chuť bude spíš hořká a rozdíly mezi jednotlivými kávami i metodami budou téměř neznatelné – tmavé pražení chuť unifikuje.
Filtrovanou kávu je velmi jednoduché připravit i doma v prvotřídní kvalitě. Předpokladem je kvalitní čerstvá surovina, mlýnek s mlecími kmeny, filtrovaná voda, digitální váha a pár minut trpělivosti. Oproti espressu je počáteční investice do vybavení relativně malá a k mletí lze použít i ruční mlýnek.
Mléko i cukr může jemnou chuť kávy snadno přebít, a tak zkuste dát šanci kávě bez dochucení, možná budete překvapeni, jak delikátní a nečekané chuti se dočkáte. Obsah kofeinu je závislý spíš na použitém druhu kávy než na metodě přípravy. Záludné ovšem je, že oproti espressu se filtrovaná káva celkem snadno popíjí, člověk je schopný ji zkonzumovat daleko větší množství a účinky kofeinu se také projeví až s odstupem desítek minut. Citliví jedinci by tak měli být opatrní, a pokud při třetím šálku v rozmezí pár minut stále nic necítí, raději zvolnit. Záludná je také konzumace před spaním, ačkoli vám nemusí dělat problém po kávě usnout, na kvalitu spánku má kofein jednoznačně velký vliv. Vy se tak můžete budit méně odpočatí a dlouhodobě vám nekvalitní spánek negativně ovlivní pracovní či sportovní výkon, regeneraci a celkový biorytmus.
Autor:
Terezka Balá
Education Coordinator SCA ČR
